Co způsobuje zubní kámen pod dásní a jak mu předejít

Klíčové body

• Zubní kámen vzniká z mineralizovaného plaku, který se usazuje pod dásní.
• Hlavní příčiny jsou špatná ústní hygiena, nesprávná strava a nedostatek fluoridu.
• Prevence spočívá v pravidelném čištění, používání mezizubních pomůcek a pravidelných kontrolách u zubaře.
• Jakmile se kámen vytvoří, je potřeba profesionální odstranění - domácí metody ho nedokážou rozpuštět.
• Správná péče snižuje riziko parodontitidy a dalších zubních komplikací.

Pod dásní se často ukrývá zubní kámen, který může způsobit bolest, krvácení a dlouhodobě ohrozit zdraví úst. Čtěte dál a zjistíte, proč se tvoří a jak mu účinně předcházet.

zubní kámen je tvrdá usazenina vzniklá mineralizací plaku, která se může hromadit pod dásní a na zubní ploše. Jeho výskyt je úzce spjatý s dalšími ústními entity, jako jsou dásně, plak a bakterie.

dásně představují měkkou tkáň, která obklopuje zuby a chrání jejich kořeny. Zdravé dásně jsou pevné a růžové, ale při zánětu zčervenají a krvácí.

plak je lepkavý film složený z bakterií, sacharidů a slin, který se během dne usazuje na zubech. Pokud se neodstraní, mineralizuje a mění se v zubní kámen.

bakterie v ústech, zejména Streptococcus mutans a Porphyromonas gingivalis, produkují kyseliny a enzymy, které poškozují povrch zubu a podporují tvorbu plaku.

Co spouští tvorbu zubního kamene?

Proces tvorby zubního kamene lze rozdělit do několika fází:

1. Akumulace plaku: Po jídle se na zubech usazuje plak. Pokud je ústní hygiena nedostatečná, plak zůstává delší dobu.
2. Mineralizace: Vysoká koncentrace vápníku a fosforu ve slinách způsobí ztvrdnutí plaku během 24‑48hodin.
3. Usazení pod dásní: Když se plak mineralizuje těsně pod dásní, vzniká tzv. subgingivální zubní kámen, který je těžko dostupný běžným kartáčkem.

Klíčovým faktorem je tedy kombinace nedostatečného čištění a chemického složení slin.

Rizikové faktory a kdo je nejvíce ohrožen

Mezi hlavní rizikové faktory patří:

• Špatná ústní hygiena - nečistíte dostatečně délce a technikou.
• Strava bohatá na cukry a kyseliny - např. limonády, sladkosti, citrusové šťávy.
• Sušení úst - kouření, alkohol nebo některé léky snižují tvorbu slin.
• Genetika - u některých jedinců je sklon k tvorbě kamene vyšší.
• Nedostatek fluoridu - fluorid posiluje sklovinu a snižuje adhezi plaku.

Prevence: Každodenní rutina, která funguje

Prevence zubního kamene je kombinací správných nástrojů a pravidelnosti.

zubní kartáček by měl mít měkké štětiny a být výměnou každé tři měsíce. Doporučuje se čistit zuby minimálně dvakrát denně po dobu dvou minut.

Mezizubní prostor často zanedbáváme. mezizubní kartáček nebo zubní nit pomáhají odstranit plak mezi zuby, kde klasický kartáček selhává.

Fluoridová pasta nebo ústní voda s fluoridem zvyšuje remineralizační kapacitu slin. fluorid působí jako ochranná vrstva, která ztěžuje bakteriím přilnout k zubu.

Společně s ústní hygienou hrají roli i pravidelné návštěvy zubaře. Profesionální odstranění zubního kamene (tzv. scaling) je jediný způsob, jak bezpečně odstranit subgingivální usazeniny.

Co dělat, když už máte zubní kámen pod dásní?

Jakmile se zubní kámen vytvoří, domácí čisticí prostředky ho nedokážou rozložit. Přesto můžete zmírnit symptomy:

• Vypláchněte ústa antimikrobiální ústní vodou s chlorhexidem.
• Pokračujte v důkladném čistění kartáčkem a nití, aby se zabránilo dalšímu nánosu plaku.
• Navštivte zubaře - scaling odstraní tvrdý kámen a zároveň odhalí případnou poškozenou dásňovou tkáň.

Po odstranění kamene je důležité zlepšit hygienické návyky, aby se předešlo opakování.

Časté chyby, které podporují vznik kamene

• Používání kartáčku s tvrdými štětinami - poškozuje dásně a zuby.
• Krátké čištění (méně než 2minuty) - neodstraní podtlakový plak.
• Ignorování mezizubních prostorů - zde se plak hromadí nejrychleji.
• Vynechávání pravidelných zubních kontrol - zubní kámen může růst nepozorovaně.

Tipy od odborníků

Podle českých zubních lékařů je nejlepší kombinovat:

1. Moderní elektrický zubní kartáček s tlakovým senzorem.
2. Mezizubní kartáčky velikosti 0,4mm pro mezery mezi předními zuby a 0,8mm pro zadní moláry.
3. Ústní vodu s fluoridem a minimálním obsahem alkoholu.
4. Pravidelný scaling každé 6‑12měsíce podle individuálního rizika.

Dodržení těchto kroků snižuje riziko parodontitidy o více než 30% během prvního roku.